Životní situace

Autoškola

Tak jsem se jednou tak zamyslela a zjistila,že všichni z okruhu mých známých byli nepochopitelně lapeni vším,co má minimálně dvě kola a motor…A tady se s vámi,milými čtenáři PD,chci coby naprostý laik podělit o své postřehy o přitažlivosti motorových vozidel.Co je na nich vůbec tak zvláštního a úžasného??? Motorky se mi vždycky líbily,to je pravda.Přestože mě teorie o práci čtyřdobého motoru jako zástupkyni něžného pohlaví příliš neuchvátila,pořád mám v hlavě ty krásné doby,kdy jsme spolu s kamarádkou ze základky sedávaly v parku na lavičce a komentovaly každou projíždějící motorku,kterou jsme prohlásily za ,,miss káru“ a nejradši by ji měly ihned doma v garáži.Líbí se mi design mnoha těchto parádních strojů,přece jenom jsem dívka a vzhled ocením víc než počet koní.Na druhou stranu nepřestávám váhat.Je to váhání mezi dokonalým pocitem čisté volnosti,kdy vám chladný větřík povívá vlasy a pohledy na děsuplné dopravní nehody,které dávají všem motorkářům proslulé označení ,,dobrovolní dárci orgánů“.Máte dvě možnosti.Vítr kolem uší nebo zpřerážené kosti.Je to hra.Ruleta.Ale to je právě to,co milovníky motorek na jejich strojích uchvacuje. Stejně jako motorky dokáží přitahovat i krásná a rychlá auta.Na vlastní kůži jsem se o tom přesvědčila,když můj přítel nastoupil do autoškoly.Rázem jsem měl tu čest poznat takové krasavce jako Porsche Carrera 911 nebo Honda CRX, jejichž fotografie mi našel na internetu,a vzalo mě to NATOLIK,že jsem neváhala a ve cvičném voze brzy seděl za volantem můj přítel,vedle něj pak instruktor a vzadu…já! V celé zóně povolené rychlosti 40 jsme jeli nejmíň 70,ale hlavně,že můj přítel postřehl všechno možné,co s řízením nemá moc společného.,,Hele,maj tady perníkovou chaloupku,“prohlásil nedaleko Kunětické Hory při pohledu na ukazatel se zmíněnou atrakcí a jel si dál svých 90. I když musím uznat,že na Kuňce bylo nevídaně hezky,večer ve mně převládly ženské ochranitelské instinkty a miláček se dočkal dlouhého výčtu toho,co všechno dělá špatně. Že jsem se v noci pořádně nevyspala,protože má tiky v nohou a rukou,a tak je to pokaždé, když má následujícího dne jízdy,pak jsem jemně nastínila,že řídí jako totální hovado,nezajímají ho dopravní značky a informační tabule a jestli se chce zabít,atd,atd.Po několika dnech jsem začala krizovou situaci vidět docela jinak.Jeli jsme spolu zrovna autobusem,když jsem se jen tak zeptala: ,,A co je vlastně na tom řízení tak úžasnýho?“ ,,Já nevim,“odpověděl, ,,To si prostě musí zažít člověk sám,aby pochopil ten pocit,když přidává plyn,zrychluje a slyší u toho ten krásnej zvuk…“Tehdy jsem začala poprvé uvažovat o rozporech mezi volností,svobodou,a krvavou stránkou motorismu.Taky mě to úplně chytlo.V létě si půjčím přítelovo auto a budu se učit jezdit na nějaké polní cestě.A není vyloučené,že si nepůjdu s kamarádkou dělat řidičák na motorku… Domluvili jsme se,že se přítelově probíhající autoškole blížících se závěrečkách nebudeme bavit a radši v klidu a pohodě oslavíme sv.Valentýna.A to byste,milí čtenáři,měli udělat i vy a vaše drahá polovička.Ať už se hádáte kvůli autům nebo čemukoli jinému,mějte na paměti,že láska je přece silnější než tisíc koní pod kapotou.A neplatí v ní tolik striktní pravidla jako ty silničního provozu. Tak,tolik jsem vám chtěla říct.

Žádné komentáře
 
Google

PŘEVODNÍK MĚN

nainstalujte si na Vaše stránky [ zdarma ]

Výměna ikonek ZDARMAwww.weblight.cz www.bazarekzadara.ic.cz iBANNER TopList