Poezie pohádky

O třech bratřích

 V jedné malé chaloupce u jezera, kde lišky dávají spát dobrou noc, žili 3 bratři. Každý měl jiný dar od boha. Ten nejmladší byl mistr vtipu a dokázal rozesmát i toho nejnadutějšího morouse. Prostřední, ten byl velice inteligentní a dělal různé zajímavé pokusy. Věnoval se matematice, lékařství, prostě všemu rozuměl! Nejstarší z bratrů, ten se uměl dobře otáčet! Nejvíce rozuměl tvrdé práci, pracoval pilně na poli a také se skvěle staral o dobytek a všechna zvířata. Jednoho dne, když se bratři setkali při večeři u kulatého stolu, nejmladší bratr, který se jmenoval Pavel navrhl, že zkusí své štěstí a vyrazí do světa. Bratři se mu začali řehnit: "Ty?? Co bys v tom světě asi tak dělal? Rozesmíval trávu??? Nemáš co nabídnout! Jsi jenom hloupý šašek!!!" "Myslete si co chcete," odpověděl Pavel. "Možná nerozumím poli, zvířatům ani nejsem chytrý, ale chci zkusit své štěstí." A jak řekl, tak udělal. Sbalil si uzlíček se zásobami jídla, rozloučil se se svými dvěma bratry a vydal se na cestu. Přešel sedmero řek, sedmero hor, sedmero lesů a na obzoru spatřil krásný palác. Přišel k bráně a buch buch na vrata!!! "Kdo jsi mládenče?" vykouknul sluha. " Jmenuji se Pavel, a rád bych dostal práci," vysvětlil Pavel. "Aha, a co nám můžeš nabídnout? zeptal se sluha. "Mohu rozesmát celé království! To budete koukat!" Sluha mu ale vysvětlil, že je princezna tuze nemocná a že by potřebovala vyléčit. Uvedl Pavla před krále a král ho ubytoval ve svém skvostném paláci. Pavel dělal všechny své možné kašpaří kousky, ale princezna byla pořád bílá jako křída. Po týdnu, když seděl Pavel ve svém pokoji, vzpomínal na své 2 bratry, a povzdechl si: " Kdyby jen tu byl můj prostřední bratr, Tomáš, ten by určitě věděl, jak princeznu vyléčit!" Mezitím daleko od Pavla, v chaloupce u jezera, se i Tomáš(prostřední bratr) rozhodl vydat do světa. Sbalil si raneček, a když přešel sedmero hor, sedmero řek a sedmero lesů, přišel ke krásnému království. Přišel k bráně a zabušil. Objevil se sluha a ptal se ho, co chce. " I chtěl bych dostat nějaké místo. Můžu nabídnout svůj rozum a třeba učit vaše děti hudbě, literatuře, matematice atd..." Cha! Křikl sluha! V našem královstí umíráme hlady, protože nám neplodí žádný strom, neroste žádné obilí!" Třeba nám matematicky vypočítáš, kdy je nejlepší doba pro setbu a sklizeň." odvětil sluha. Tomáš hrdě řekl, že lehčí rovnici neslyšel a že to bude hračka. Když však týden nic nevymyslel a nic co ho napadlo nemělo dobrý výsledek, zavolal si ho sám král a řekl mu, že jestli ani do týdne nevyroste jediné jablíčko, bude o hlavu kratší! "Ach, povzdechl si Tomáš, jen kdyby tu tak byl místo mě můj nejstarší bratr Ivan, ten by určitě věděl, kdy zaset a kdy sklidit!" Mezitím, v chaloupce u jezírka, nejstarší z bratrů se rozhodl, že i on by mohl ve světě něco dokázat. Zabalil si něco na cestu, a když přešel sedmero hor, sedmero řek, a sedmero lesů dostal se ke krásnému sultánství. Přišel k bráně, a zakřičel: " Je tu někdo???" Objevil se sluha, tvářil se zatrpkle, a řekl: " Co tu řveš? Jestli nám nemáš co nabídnout, tak se rycle kliď odsud ano?? " Ivan vysvětlil, že dokáže obrodit i shilé pole a vyzná se dobře v hospodářství. Sluha mu vypověděl, že pokud dokáže uvařit ze svých plodů vtipnou kaši, tak že je přijat! Ivan byl radostí bez sebe, a řekl že lehčí úkol nemohl dostat. "Ale synku, jen se neraduj, poučil ho sluha, toto je nešťastné sultánství, a pokud mu nevrátíš usměv a radost, sultán tě předhodí krokodýlům!" Po týdnu všeho trápení, si Ivan vzpomněl na Pavla, nejmladšího z bratrů, že ten by určitě rozesmál královstí, a bylo mu stydno, že se mu tak vysmíval. II. Když si Ivana sultán zavolal, ptal se jak uspěl. Ivan mu vypověděl, že jeho nejmladší bratr, by vrátil jeho veličenstvu úsměv na rty, a když mu dá ještě jednu šanci a pustí ho domů, tak mu určitě Pavla přivede. "Dobře, odpověděl sultán, ale pokud se nevrátiš, trest tě nemine!" Ivan se ihned rozjel domů. I Tomáše, prostředního z bratrů si král zavolal. Zeptal se ho, jak uspěl. Tomáš vysvětlil, že má bratra, který by jeho úkol určitě splnil. Král mu tedy dovolil, aby Ivana přivedl, ale že pokud ho nepřivede, o hlavu přijde určitě. Tomáš skočil na koně a rozjel se domů. Pavla si také přivolal král a vytkl mu, že princezna vypadá daleko hůř než předtim. Pavel mu vysvětlil, že princezna by potřebovala spíše lékaře, a on že je jen šašek. "Ale!křikl Pavel, můj bratr by dokázal princeznu určitě vyléčit." Král tedy Pavla poslal domů ale varoval ho: Jestliže se během měsíce neobjevíš se svým bratrem zde v paláci, tak se určitě objevíš na šibenici!" Pavel si nechal osedlat koně a i on se vydal k rodné chaloupce. III. Všichni bratři se shledali společně v ten stejný čas, u stejného kulatého stolu jako předtím, když se rozešli. Vypravovali si co zažili, jak na sebe byl každý z nich pyšný, ale nikdo nebyl hrdý na svého bratra. Také se všichni omlouvali, že se neměli smát ani Pavlovi, ani nikomu jinému. "Každý je svým způsobem z nás užitečný", mínil Pavel, proto bychom se měli pokusit zachránit jak můj palác, tak Tomášovo královstí a Ivanovo sultánství." rozumoval! "Cha, můj bratr nějak zmoudřel, ne myslím že mi všichni", vysvětloval Ivan. Tomáš tedy navrhl aby se postupně všichni dohromady vydali na cestu, protože jako 3 tvoří celek a jsou nepřemožitelní. IV. Po několika dnech, byli naši 3 bratři u bran Pavlova paláce. Tomáš princeznu během týdne opravdu vyléčil. Král plakal dojetím, a rozhodl se, že svoji dceru nakonec provdá za Pavla. 7 dní a 7 nocí se slavila nádherná svatba. 8. den si bratři nechali osedlat koně, a vydali se k Tomášovu vyprahlému království. Ivan během týdne sklidil nejeden úspěch, ale hlavně úrodu. Král byl potěšen a rozhodl se, že i on provdá svoji jedinou dceru za Tomáše. 7 dní a 7 nocí se slavila velkolepá svatba, a 8. den se bratři vydali na velbloudech po poušti a před svítáním viděli první hradby chmurného sultánství. Pavel hýřil všemi svými vtipy a během týdne se sultánství vlnilo a prohýbalo salvami smíchu. I sultán se rozhodl že svoji milovanou dceru provdá za Ivana. Slavilo se 7 dní a 7 nocí... V. Když se naši bratři setkali po roce, v chaloupce u kulatého stolu a vzpomínali, jak byli neskutečně pyšní jen na sebe... Nemohli tomu uvěřit. Začali si vážit všech a všeho, co každý z nich dokázal. Každý z bratrů vychoval se svoji milovanou hodně dětí. Pokud je chcete navštívit, milé děti, tak určitě v chaloupce u jezírka naši 3 bratři žijí do dnes...

Žádné komentáře
 
Google

PŘEVODNÍK MĚN

nainstalujte si na Vaše stránky [ zdarma ]

Výměna ikonek ZDARMAwww.weblight.cz www.bazarekzadara.ic.cz iBANNER TopList